V tomto cvičení půjde o následující otázku: co má větší vliv na složení společenstva suchozemských plžů (na karpatských slatiništích): vegetace (respektive její druhové složení) nebo měřené proměnné prostředí? Plži žijí na vegetaci (a v půdě) a dá se očekávat, že složení vegetace bude mít na složení společenstev plžů nějaký vliv, buď přímo (biotická interakce mezi druhy plžů a druhy cévnatých rostlin) nebo jako zprostředkovaný vliv proměnných prostředí (druhové složení rostlin bude na proměnné prostředí reagovat také, stejně jako druhové složení plžů).
Komplexní informaci o druhovém složení vegetace zjednodušíme tak, že nebudeme pracovat s jednotlivými druhy, ale s několika málo ordinačními osami (z nepřímé ordinace na matici druhového složení cévnatých rostlin), které budeme používat jako vysvětlující proměnné pro vysvětlení varibility společenstva plžů.
Principiálně tedy půjde o rozklad variability v druhovém složení společenstev plžů mezi proměnné reprezentující vegetaci (skóre na ordinačních osách) a proměnné reprezentující prostředí (měřené proměnné). Na každé skupině je ale nejdříve třeba udělat postupný výběr, aby do analýzy nevstupovaly všechny, ale jen ty důležité.
molluscs
), cévnatých rostlin (list vascular
) a měřených faktorů prostředí (list env
, zahrnující chemický rozbor vody odebrané na jednotlivých lokalitách). Na stránkách datového souboru si prostudujte stručný popis dat, ať máte představu, s čím budete pracovat.